koučink nejen v práci

Když koučink není jen otázka výkonu: Jak vám může pomoct v běžném životě (nejen v práci)

Koučink – pro někoho manažerská zkratka ke kariérnímu růstu, pro jiného slovo ze slovníku úspěšných. Ale co když vám koučink může pomoci nejen v práci, i v běžném životě? Třeba v momentě, kdy cítíte, že se vám všechno sype, nebo když prostě jen hledáte, jak být víc v souladu se sebou. V článku sdílím příběh klientky, která přišla kvůli práci – ale našla mnohem víc. A taky pár úvah o tom, proč koučink není jen pro šéfy, ale pro každého, kdo nechce jen přežívat.

Koučink. Slovo, které někomu zní jako „manažerská magie“, jinému jako „další způsob, jak z člověka vymáčknout vyšší výkon“. Ale co když vám řeknu, že koučink může být taky o tom, jak si v klidu dojít na poštu, nezhroutit se při telefonátu s tchyní a večer neusínat s hlavou plnou úzkostí?

Jo, vypadá to jako drobnosti. Jenže právě tyhle drobnosti často určují, jestli se cítíme v životě dobře – nebo jako ve špatném sitcomu.

„Přišla jsem kvůli práci, ale začala jsem konečně líp spát.“

Když ke mně před časem přišla jedna klientka, Klára, třicetiletá projektová manažerka, bylo to kvůli práci. Tedy – tak to alespoň znělo. Měla šéfa, který komunikoval jak v Morseovce, a kolegyni, která byla pasivně agresivní s Ph.D. A Klára si myslela, že potřebuje najít nový job.

Jenže jak jsme spolu mluvily, začalo se ukazovat něco jiného.

Nevěděla, co vlastně chce. Jestli ji ten obor ještě baví. Jestli zvládne být „ta schopná“, když se uvnitř cítila spíš jako ryba na suchu. A hlavně – měla pocit, že už strašně dlouho neudělala žádné rozhodnutí sama za sebe. Všechno bylo „měla bych“, „musím“, „čeká se ode mě“.

Začaly jsme tedy krok po kroku rozmotávat tenhle uzlík.

Co je opravdu její? Co je cizí očekávání? Kde se ztrácí? A co by si vlastně přála, kdyby mohla na chvíli odložit všechny „měla bys“?

Po pár sezeních mi řekla: „Hele, já jsem sem původně šla kvůli práci. Ale víte, co je největší změna? Že najednou večer neusínám s tím, že jsem k ničemu. Jako kdybych si v hlavě konečně mohla sednout na gauč a relaxovat.“

Koučink není terapie. Ale je to prostor, kde se nadechnete.

Tohle je dobré si říct – koučink není náhrada za terapii. Neřeší hluboká traumata. Ale je to přesně ten bezpečný prostor, kde můžete začít znovu slyšet sami sebe. Kde vás nikdo neposílá „se kousnout“ nebo „být vděčný za práci, protože jiní ji nemají“. Kde můžete říct větu „já už prostě nemůžu“ – a někdo se vás nezeptá, proč si nezkusíte jógu.

Místo toho se ptáme jinak:

  • Co byste potřebovali, abyste se cítili o trochu líp?
  • Co vás vysává?
  • Kdy jste se naposledy cítili jako vy sami?

A někdy stačí právě tohle začít pojmenovávat. Najednou se vám začne vracet kompas.

Koučink nejen v práci, nejen pro šéfy. Je pro každého, kdo nechce jen přežívat.

Je úplně jedno, jestli jste manažer/ka s týmem, rodič na rodičovské, freelancer nebo student/ka, co má pocit, že všichni ostatní „už vědí“. Koučink je tu od toho, aby vás podpořil ve změně, kterou chcete – nebo kterou cítíte, že potřebujete, i když ji ještě neumíte pojmenovat.

Někdy lidé váhají, jestli je jejich téma „dost důležité“ na to přijít ke koučovi. Ale právě tehdy může koučink fungovat nejlíp. Nejde o to, abyste se „zlepšili“. Ale abyste se víc stali sami sebou. S odvahou říct si o prostor. S lehkostí rozhodovat se. A s klidem večer usnout.

A co z toho budete mít?

Ne, nedostanete diplom. Ne, nebudete po dvou sezeních „úspěšný podnikatel s ranní rutinou“. Ale možná začnete:

  • říkat „ne“ bez výčitek,
  • vnímat, co opravdu potřebujete,
  • měnit věci s větším klidem, a ne ze zoufalství,
  • nebo si „jen“ konečně dovolíte být člověk, který nemusí pořád všechno zvládat.

A to, ruku na srdce, není málo.

Čas začít věci dělat jinak

Možná vás koučink nikdy nenapadl jako nástroj pro běžné životní situace. Ale právě tam umí být neuvěřitelně silný. Protože opravdová změna často nezačíná tím, že změníte práci – ale tím, že změníte vztah sami k sobě.

A pokud cítíte, že je čas začít dělat věci jinak – třeba trochu víc po svém – možná je právě teď ten správný okamžik se zastavit, nadechnout… a podívat se na to spolu.


Pokud vás článek zaujal a máte chuť si přečíst více, moje další postřehy najdete buď na mém koučovacím blogu nebo na Seznam.cz.