Spousta článků a pozornosti obecně se soustředí na naše partnerské vztahy a vztahy v rodině (k dětem, rodičům, …). Málo péče ale často věnujeme vztahům, které můžou být pro nás v určitých obdobích až životně důležité – myslím tím přátelství.
Tak schválně – kolik jste četli v poslední době článků a partnerství a rodině a kolik o tom, jak jsou důležité přátelské vazby? A přitom nejen v dětství, ale i v dospělém životě (a obrovsky ve stáří) přátelé do velké míry ovlivňují kvalitu našeho života.
Psychologické výzkumy z celého světa hovoří o epidemii osamělosti a o tom, jak velký vliv má na naše duševní (ale i fyzické) zdraví, když jsme obklopeni přáteli. Přátelství dle zkoumaných dat má zásadní vliv na riziko rozvoje deprese, ale i na ohrožení srdečními chorobami a celou řadou chronických nemocí.
Přesto mu často nevěnujeme dost pozornosti. Jakoby šlo o něco zbytného, bez čeho se obejdeme. A často nám to v běžném ruchu života, obklopeni starostmi o děti, práci a partnera tak připadá. Možná máme i pocit, že na přátele nemáme čas, že se nám do našeho zaneprázdněného života už nevejdou.
Není čas na nějaké vysedávání po kafíčkách s kamarádkami nebo chození na fotbal s kámoši. A někdy není čas ani na telefonát k narozeninám a přátelé nám postupně ubývají. Vztahy s nimi hynou nedostatkem péče a zájmu.
Kamarádství totiž nemůže fungovat jednostranně, jako žádný vztah. I ten nejtrpělivější člověk se časem přestane ozývat, když vidí, že o něj není zájem, není na něj čas. A nebo se naše životy vyvinou jiným směrem a stará přátelství se nedaří udržovat kvůli změně bydliště nebo životního stylu a názorů. A noví přátelé se v dospělém věku hledají nesnadno. Taky proto, že nás to nikdo moc neučí a neklade nám na srdce, abychom se na to soustředili.
Jak ale zpívají Svěrák s Uhlířem, nemít žádné kamarády, tomu já říkám neštěstí. Totiž ten typ podpory a blízkosti, který přátelství nabízí, těžko najdeme v jiném vztahu. Blízkost, která má jiná pravidla než v ostatních vazbách a nabízí pochopení a sounáležitost, již nám nedokáže dodat partnerství ani rodina. Často je to možné vidět zejména u starších lidí. Při nejlepší vůli jim zaměstnané děti nedokážou nahradit kontakt s lidmi podobného věku, zájmů a životních zkušeností.
Zkusme ale nečekat s hledáním přátel až do domova důchodců. Podpora, humor a pochopení, které nám můžou kamarádi nabídnout, se totiž hodí vždycky.
Více podobných článků najdete na mém blogu.